Vysokozdvižný vozík - sesunutí přepravovaných nezajištěných plechů na zaměstnankyni

Obviněný R. Ch. vědomě přepravoval na vysokozdvižném vozíku nezajištěný materiál (plechy), přičemž viděl poškozenou I. V., jak stojí na svém pracovišti, v jehož bezprostřední blízkosti tímto způsobem manipuloval s nákladem, u kterého hrozilo a také nastalo sesutí na nohu poškozené, obviněný měl a mohl vědět, že může způsobit zranění poškozené právě tak, jak k tomu došlo. Na tomto závěru tedy nemůže nic změnit ani okolnost, jestli zde působila i další příčina v podobě magnetu u lisu. Soudy nižších stupňů zde prakticky vyloučily působení magnetu jako příčinu sesutí plechů a tento skutkový závěr Nejvyšší soud respektuje. Navíc by uvedená příčina ani nemohla jakkoli zpochybnit či omezit odpovědnost obviněného za způsobený následek, zejména když obviněný nepochybně věděl o existenci zmíněného magnetu, o jeho poloze a možných účincích. Proto jednání obviněného zůstává jedinou a výlučnou příčinou sesunutí plechů z vysokozdvižného vozíku na nohu poškozené a jejího zranění. Kdyby totiž obviněný vůbec nemanipuloval s tzv. rozpáskovaným balíkem plechů, a to s vědomím všech uvedených rozhodných okolností včetně zákazu takové manipulace, nemohl by se projevit ani případný vliv magnetu a vůbec by nedošlo k sesutí plechů způsobem, který znamenal vážné zranění poškozené. Správnost tohoto závěru pak nemůže být dotčena ani důkazy, které obviněný navrhoval a jimiž měla být prokázána jen síla působení magnetu na přepravované plechy. Podle závěrů soudů obviněný svým jednáním vědomě porušil zejména ustanovení čl. 5. 3. 7 Řádu č. 002/05 – Dopravní řád obchodní společnosti W. A., s. r. o., které ukládá řidiči manipulačního (tj. i vysokozdvižného) vozíku povinnost odmítnout přepravu břemene, jež svým rozměrem a uložením ohrožuje bezpečný provoz, přičemž řidič je odpovědný i za bezpečné uložení a upevnění převáženého materiálu. Obviněný byl řádně seznámen se svými povinnostmi a proškolen o nich. Ostatně i kdyby snad bylo dílčí příčinou sesutí plechů z vysokozdvižného vozíku řízeného obviněným též působení magnetu používaného v souvislosti s provozem lisu, u něhož se nacházela poškozená, obviněný s ohledem na své dosavadní pracovní zkušenosti nepochybně věděl o existenci tohoto magnetu a o jeho účincích, takže mohl předpokládat, jaké důsledky nastanou, pokud se s přepravovanými a neupevněnými plechy příliš přiblíží do magnetického pole. I v takovém případě by tedy jednání obviněného, jímž porušil předpisy pro bezpečnou manipulaci s přepravovaným materiálem, zůstalo jedinou příčinou zranění poškozené I. V. a způsobení tohoto následku je pokryto jeho zaviněním z nedbalosti. Obviněný R. Ch. jednal přinejmenším z nevědomé nedbalosti (§ 5 písm. b) TrZ), protože nedodržel potřebnou míru povinné opatrnosti, která nemusí vyplývat jen z právních norem, ale může být konkretizována i vnitřními bezpečnostními předpisy, technickými normami apod., jak tomu bylo i v posuzovaném případě. Obviněný tedy nepostupoval v souladu s interními předpisy svého zaměstnavatele o bezpečnosti práce, s nimiž byl seznámen, přičemž i z hlediska subjektivního mu s ohledem na jeho zkušenosti a okolnosti, za nichž manipuloval s plechy, nic nebránilo v tom, aby rozpoznal konkrétní nebezpečí z toho vyplývající a aby nezpůsobil následek, který nastal, podle usnesení NS ze dne 10. října 2007, sp. zn. 5 Tdo 1096/2007.