Mozková příhoda vrátného podniku - mimořádná pomoc při nakládání beden

Pracovním úrazem však není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. Ze shora uvedeného plyne, že k porušení zdraví žalobce došlo nezávisle na jeho vůli působením zevních vlivů, které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné, přičemž současně žalobce byl nucen zvýšit neobvykle, náhle a nadměrně svoji námahu. Přitom je také nutno přihlédnout k tělesným možnostem žalobce, který vzhledem k svému věku a vzhledem k tomu, že řadu let již tělesně nepracoval, musel vynaložit při této práci neobvyklou a nadměrnou námahu. V tom směru je třeba zejména poukázat na shora uvedené znalecké posudky, z nichž plyne, že pro člověka manuální práci zvyklého jde o jiný druh námahy než u člověka, který tělesně nepracoval a má poměrně slabě vyvinuté svalstvo. V tomto případě stačí náhlé působení mnohem menší námahy než v případě pracovníka manuální práci zvyklého k tomu, aby toto působení bylo pro srdeční sval škodlivé. Poněvadž pak k infarktu žalobce došlo bezprostředně po předmětném pracovním úkonu, a toto porušení jeho zdraví bylo v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání, byla dána příčinná souvislost mezi poškozením zdraví a úrazovým dějem. Přitom ovšem – a to nutno zdůraznit – nemuselo jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačilo, když šlo o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. Všeobecným zkoumáním jevů lze totiž dojít k závěru, že každý následek mívá nikoli jednu, nýbrž obvykle celou řadu příčin a každá příčina zase řadu následků. Některé příčiny jsou hlavní a ty vedou k určitým následkům a jiné jsou podružné a k následkům toho druhu nevedou. Z toho je nutno vyjít při posuzování příčinné souvislosti a provést tak logickou izolaci určité příčiny a určitého následku. Ze všech následků je třeba hodnotit jen jediný, jímž je porušení zdraví a ze všech příčin jen ty, s nimiž jen jediný, jímž je porušení zdraví a ze všech příčin jen ty, s nimiž zákon spojuje nárok na odškodnění. Jestliže pak škodná událost, s níž zákon tento nárok spojuje, je v konkrétním případě jednou z hlavních příčin nastalého porušení zdraví, je dána příčinná souvislost mezi touto škodnou událostí a následkem, o jehož odškodnění se jedná. Poněvadž zkoumání příčin, které vedou k určitému porušení zdraví, spadá do oboru lékařské vědy, nutno vycházet ze znaleckých posudků v konkrétní věci podaných, jichž obsah shodně nasvědčuje tomu, že pracovní výkon v souzeném případě byl vyvolávajícím činitelem při vzniku infarktu. Za této situace byly splněny všechny pojmové znaky pracovního úrazu ve smyslu § 1 zák. č. 58/1956 Sb. Krajský soud v Plzni rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, podle rozhodnutí KS v Plzni ze dne 30. června 1961, sp. zn. 4 Co 172/61.