Kontrola řidičů-referentů (pomocí GPS)

Kontrola řidičů-referentů (pomocí GPS) - Pro pracovní cesty je možné zaměstnavatelem (firmou) využít ustanovení v příloze článek 3 písm. a) a c) NV č. 168/2002 Sb.: ,,U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis, je zaměstnavatel povinen zajistit, aby: a) nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení, c) vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.". (Autor: Z. Šenk)

Kontrola řidičů-referentů (pomocí GPS) - Bezpečnostní přestávka v délce 30 minut se nepočítá do doby řízení vozidle. Bezpečnostní přestávka rozdělená na dvě části (2 x min. 15 minut) se doby řízení počítá. Je nutné důsledně rozlišovat povinné použití GPS pro potřeby pracovních cest a povinné používání GPS při soukromých cestách služebními vozidly. Upozornění se vztahuje především na manažery, kteří mohou používat služební vozidla i pro soukromé účely. Zaměstnavatel nesmí po manažerech při soukromých jízdách vyžadovat používání GPS navigace. Nelze využít ani formu souhlasu zaměstnance (manažera), že s používáním GPS při soukromých cestách souhlasí. Při analyzování oprávněného zájmu zaměstnavatele (např. z důvodu dodržování daňových předpisů), ve vztahu k monitorování zaměstnance (řidiče) při soukromých cestách = argumenty zaměstnavatele velice pravděpodobně neobstojí. Popsaný postup se nazývá ,,testem proporcionality", posuzuje se, které právo má přednost. Zaměstnavatel se musí zdržet monitorování dodržování dopravních předpisů řidičem (zaměstnancem, manažerem). Kontrolou dodržování dopravních předpisů při provozu na dopravních komunikacích je pověřena (kontrolu zajišťuje) Policie ČR. Obdobné závěry lze uvést i k používání kamerových systémů - permanentní monitoring, viz § 316 odst. 2 ZP není přípustný. Ani řádně registrovaný kamerový systém (ÚOOÚ), nemusí při kontrole OIP obstát a může dojít (ze strany OIP) ke správnímu řízení se zaměstnavatelem. Další argumenty pro anebo proti použití GPS navigace ve vozidlech zaměstnavatele ke kontrole zaměstnance při pracovních anebo soukromých cestách. Je nutné konstatovat, že monitorování zaměstnanců v průběhu jejich práce je zákonodárcem vnímáno jako v zásadě nežádoucí, viz následující text. Dokladem jsou formulace použité zákonodárcem v ustanovení § 316 odst. 2 ZP: ,,Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.“ Proto je nutné konstatovat, že zaměstnavatel může zaměstnance podrobit otevřenému nebo skrytě sledování jen v těchto taxativně vyjmenovaných případech: zaměstnavatel musí mít nikoliv vážný důvod, ale důvod monitorování/sledování zaměstnance musí být závažný (autor vycházím z toho, že závažný důvod je více než vážný důvod), zaměstnavatel může sledovat zaměstnance při práci jen pokud se souběžně s předchozím ustanovením, jedná o pracovní činnost spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, např. obsluha stroje v tiskárně tiskne vstupenky, výherní losy a jiné ceniny. Tisk cenin lze charakterizovat jako závažný důvod (minimalizace pravděpodobnosti krádeže cenin) a zvláštní povaha činnosti zaměstnavatele - je vlastní tisk cenin. Z výše uvedeného vyplývá, že zákonodárce má zájem, velmi striktně a důsledně chránit zaměstnance před monitorováním/sledováním ze strany zaměstnavatele. Tzn. když není shora uvedené naplněno (zaměstnavatel netiskne ceniny, ...) - je monitorování zaměstnance posuzováno jako porušení zákona (porušení ZP). (§ 316 ZP)