Kontext organizace z pohledu BOZP
Porozumění kontextu organizace se využívá k vytváření, zavádění, udržování a neustálému zlepšování systému managementu BOZP. Interní a externí záležitosti mohou být pozitivní nebo negativní a mohou zahrnovat pod¬mínky, charakteristiky nebo měnící se okolnosti, které mohou ovlivňovat systém managementu BOZP. Zvažovány jsou záležitosti externí a interní záležitosti. Do externích záležitostí lze zahrnout: externí prostředí v kterém se firma pohybuje, např. právní, kulturní, technologické anebo místní podmínky/místní prostředí, včetně podmínek ekologických působící na BOZP, subjekty s vazbou na firmu, stojící ale mimo firmu, např. externí OZO BOZP anebo OZO PO/technik PO, poskytovatel pracovnělékařských služeb, dodavatelé, zákazníci, státní kontrolní orgány (Oblastní inspektorát práce, Hygienická stanice, ...). Interní záležitosti ovlivňující kontext firmy jsou především: organizační uspořádání firmy, včetně nastavených odpovědností, povinností a pravomocí, kodexy, strategie, politika a cíle BOZP, vlastníci a akcionáři firmy, zaměstnanci - porozumění jejich potřebám a očekáváním, zástupci zaměstnanců, především odbory, zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP. Praktické uchopení a porozumění kontextu organizace: 1. Kontext = česky souvislost. V nejširším slova smyslu označuje významovou souvislost např. souvisejících jevů anebo souvisejících událostí působící na Vaši společnost. 2. Kontext byl ve společnostech zaměřených na dodržování BOZP zvažován už před zařazením tohoto pojmu do normy 45001. Tato aktivita nebyla nazývána ,,kontextem", ale byla v rozsahu pojmu ,,kontext" společnostmi zvažována. Např. společnost zvažovala, jaké kroky je nutné udělat, když budou řadový zaměstnanci doplněni agenturními zaměstnanci - jaký vliv/jako souvislost tato změna bude mít na BOZP ve společnosti. 3. Při zvažování kontextu nelze jen určit KDO může ovlivnit Vaši společnost (kladně i záporně), ale také je nutné určit JAK (jakým způsobem, v jakém rozsahu) bude konkrétně tento kontext/vliv/souvislost na Vás působit. Zvažovat musíme vedle rizik/ohrožení (negativa) i příležitosti (pozitiva). Současně ale také zvažujeme - čeho chceme ve vztahu k zainteresované straně (z pohledu BOZP) dosáhnout. 4. Další otázka JAK se týká toho, JAK prokázat, že společnost určila způsob JAK vliv definovaného subjektu (např. agenturních zaměstnanců) byl firmou uchopen/ ošetřen/vyřešen, tzn. jak dosáhneme požadovaného výsledku, viz následují bod. 5. Pro realizaci a prokázání bodu 4, tzn. JAK DOSÁHNEME POŽADOVANÉHO VÝSLEDKU, musí společnost (z pohledu auditování) doložit důkazy o svých aktivitách. 6. Proces aktivit při prokazování JAK, je vhodné založit na modelu PDCA: ,,P" - je nutné si uvědomit, pro KOHO a CO budete dělat/zajišťovat, a JAKÉ k tomu máme příležitosti a jaká rizika lze s aktivitou/pracovní činností očekávat. Závěrem je nutné si položit otázku: ,,Čeho chceme ve vztahu k posuzovanému subjektu nebo zainteresované straně dosáhnout?" ,,D" - je nutné udělat taková opatření, která využijí související příležitosti a eliminují s aktivitou související rizika a povedou k žádoucím výsledkům. ,,C" - kontrolujme dosažení výsledků a auditujme provádění činností. ,,A" - přezkoumejme dosažené výsledky, stejně jako výsledky kontrol a auditů a přijměme korekční opatření směřující ke dosažení cílů stanovených v bodě ,,P". 7. Aktivity související s posuzováním kontextu by měly být zdrojem informací pro plánování aktivit v oblasti BOZP (rizika, dokumentace, komunikace o BOZP, ...). (Autor: Z. Šenk)