Školení zaměstnance
Je mimo pochybnost, že řádné seznámení s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, jimiž se rozumí i dopravní předpisy, je podmínkou rozhodující o tom, zda se zaměstnavatel bude moci zprostit odpovědnosti za pracovní úraz vzniklý porušením takových předpisů. V zásadě platí, že s obsahem právních i ostatních předpisů k zajištění BOZP zaměstnance seznamuje zaměstnavatel, zákoník práce ani jiný právní předpis ovšem nevylučují, aby toto seznámení prováděl v dostatečné míře i jiný subjekt (orgán) odlišný od zaměstnavatele. V této souvislosti dospěl dovolací soud již v minulosti k závěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1239/2000), že při zkoumání, zda se zaměstnavatel zprostil odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance, u něhož je řízení vozidla předmětem pracovního vztahu, osvědčuje seznámení zaměstnance s dopravními předpisy již zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. srpna 2008, sp. zn. 21 Cdo 3797/2007.
Vzhledem k uvedenému proto bylo za daného skutkového stavu pro posouzení opodstatněnosti uplatněného nároku především významné, zda žalovaný naplnil svým jednáním skutkovou podstatu ustanovení § 172 ZP1965, zejména, zda mu lze v příčinné souvislosti s poškozením obráběcího stroje vytýkat zaviněné porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnosti pracovněprávního charakteru jsou stanoveny zaměstnanci právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou popř. pokynem přímo nadřízeného vedoucího zaměstnance. Právními předpisy, které jsou zaměstnanci (vztahují-li se k práci jimi vykonávané) povinni dodržovat,se v první řadě rozumí obecně závazné právní předpisy, srov. § 272 odst.1 ZP1965 (§ 349 odst. 1 ZP), tj. právní předpisy, které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů uveřejněním jejich plného znění – ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, právní předpisy (vyhlášky) vydávané ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a Českou národní bankou (srov. § 1 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv). Za právní předpisy ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) ZP1965 se rovněž považují pracovní řády vydané na základě zmocnění uvedeného v ustanovení § 82 odst. 1 ZP1965 zaměstnavatelem, neboť rovněž tyto vnitřní předpisy, které blíže rozvádí v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce (srov. § 82 odst. 2 ZP1965), jsou závazné jak pro zaměstnavatele, tak i pro všechny jeho zaměstnance (srov. § 82 odst. 4 ZP1965). Ostatní předpisy vydané v rámci obecně závazných předpisů a na jejich podkladě (např. interní předpisy zaměstnavatele upravující pracovní (technologické) postupy, předpisy k zajištění BOZP, technické dokumenty a technické normy), vztahující se k druhu práce vykonávané podle pracovní smlouvy, jsou pak zaměstnanci povinni dodržovat jen tehdy, jestliže s nimi byli řádně seznámeni. Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že k řádnému seznámení (a tudíž vzniku povinnosti předpis dodržovat) nemusí podle povahy věci dostačovat pouhá skutečnost, že zaměstnanec si předpis přečetl, nebo dokonce pouze, že měl možnost si předpis přečíst, resp. byl informován o tom, kde se s ním může seznámit. Zvláště u složitějších vnitřních přepisů je podle okolností třeba zaměstnanci předpis blíže a podrobněji vysvětlit, případně se i přesvědčit, zda zaměstnanec předpisu porozuměl, podle rozsudku NS ze dne 2. února 2012, sp. zn. 21 Cdo 4135/2010.
