Vysokozdvižný vozík a zranění zaměstnankyně

Podle ustanovení § 55 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Napadené rozhodnutí stojí na závěru, že kromě části připadající na spoluzavinění poškozené je podle § 55 ZVZP dána plná odpovědnost žalované, ačkoliv je zřejmé, že samotné nevytvoření cest, nedostatečné osvětlení apod., tedy nedodržení bezpečnostních pravidel pro provoz motorových vozíků, nebylo tím jednáním či opomenutím, jež S. R. způsobilo škodu na zdraví. Hlavní a bezprostřední příčinou poškození zdraví S. R. byla samotná jízda zaměstnance žalované s vysokozdvižným vozíkem, který ji při couvání zranil. Právě v důsledku tohoto jednání došlo ke škodě na zdraví. Tzv. „třetí osobou“ ve smyslu § 55 ZVZP, vůči níž má pojišťovna právo na náhradu nákladů vynaložených na léčebnou péči o jejího pojištěnce, může samozřejmě být i právnická osoba, jejíž zaměstnanec způsobil jinému škodu na zdraví, avšak za podmínky, že jednání tohoto zaměstnance bylo zaviněné (nedbalostní či úmyslné). Jestliže jednání toho, kdo způsobil škodu při plnění pracovních či služebních úkolů nebo v souvislosti s tím, bylo zaviněné, přičítá se zavinění jeho zaměstnavateli, který namísto něho odpovídá za škodu takto způsobenou, a který je tak povinen i k náhradě nákladů zdravotní pojišťovny ve smyslu zvláštního ustanovení § 55 ZVZP (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 670/2005), podle rozsudku NS ze dne 24. září 2008, sp. zn. 25 Cdo 2625/2006.